Nadaní, leč bez titulu

Lucie Peláková

Studie zaměřená na vnímání příčin a dlouhodobých dopadů špatných školních výsledků u dospělých s nadprůměrně vysokým IQ, o níž jsme vás informovali v časopise Mensa v dubnu 2010 (článek Nadaní, leč bez titulu), je dokončena. Autorka výzkumu Anne Favier-Townsend, členka Mensy a nyní přednášející Hertfordshirské univerzity, obhájila v září tento projekt jako svoji disertační práci. Po dokončení úprav a zapracování připomínek chce finální verzi své studie nabídnout odborné i laické veřejnosti.


K zahájení výzkumu vedla autorku zkušenost s jejím synem, který i přes své schopnosti a vysokou inteligenci rezignoval na formální vzdělávací proces. To ji přimělo k zamyšlení, proč někteří velmi nadaní jedinci nedosahují adekvátního vzdělání, jež by odpovídalo jejich schopnostem. Od ostatních prací, které zkoumají především problémy nadaných žáků a studentů, se tato studie liší svým zaměřením na již dospělé respondenty. Dotazníky pro účely výzkumu vyplnilo 158 členů britské Mensy, kteří měli navzdory svému nadání zkušenost se špatnými školními výsledky. Padesát z nich pak vyplnilo další dotazník, zaměřený na osoby, které své akademické vzdělání získaly až se zpožděním v dospělém věku. Deset respondentů se pak v zájmu hlubšího výzkumu dané problematiky zúčastnilo podrobnějších polostrukturovaných rozhovorů.

Ze závěrů studie vyplývá, že vrozená vysoká inteligence se v průběhu času může stát i nevýhodou, pokud není vhodně rozvíjena, a že nedostatečná péče o speciální potřeby zvláště nadaných dětí může být považována za intelektuální zanedbávání. Jeho následkem mohou být, podobně jako u fyzického či psychického zanedbávání, ohrožení duševního zdraví, deprese i pocity méněcennosti.

Očekáváme, že jakmile bude práce Anne Favier-Townsendové k dispozici (během roku 2015), vrátíme se k ní na stránkách časopisu Mensa.

studenti při promoci (zdroj: Wikimedia, Grads Absorb the News)

Související odkazy

5.12.2014


Zpět